Třezalka tečkovaná
Považuji tuto bylinku za absolutně nepostradatelnou. Každá baba, která se bylinkami zabývá, ji zná a nedá na ní dopustit i přesto, že má některé specifické účinky, které je potřeba ohlídat.
Předně je potřeba určit, že se jedná o Třezalku tečkovanou a ne o nějakou jinou. Poznávací znaky jsou nejméně tři. V květu, když rozemnu mezi prsty list a květ, obarví mi prsty na tmavočerveno. Fajn, je to třezalka. Aby byla tečkovaná, je potřeba omrknout list, nejlépe lupou, proti slunci. Pokud tam má bílé a černé puntíky, hurá, další znak splněn. A třetí znak je, že je ten tvrdý stonek kulatý a dutý, po stranách má dvě podélné rýhy.
Já nosím lupu všude, i do obchodu, a když si ověřuji pravost sušené bylinky, kouknu na stonek a jsem doma. Pokud bych ověřovala sekanou směs z obchodu, je to pro mě ztráta času, v drti může být cokoliv. Mám raději bylinky od konkrétních lidí. Také si nějaké kupuji, protože u nás neroste vše, co bych si přála.
Ale zpátky k třezalce. Máme ji identifikovanou a ted je potřeba si ujasnit, co je akorát a co už je moc.
Denní dávka na užití je 2 gramy. To je maximální užitná dávka na jeden den. Je to potřeba ohlídat, protože pak nastupují jiné účinky, než ty žádoucí. Třeba reakce se sluncem, kdy mu po užití třezalky nastavíme kůži, může být výrazná, skoro popálenina. Nebo je známo, že snižuje účinky antikoncepce. Reaguje s některými léky. Proto není radno tu denní dávku překračovat. Všeho musí být přesně tak akorát.
Na co ji vlastně používám. Nejvíc ji používám na výrobu svatojánského oleje. Je výborný na podrážděnou kůži, zraněnou kůži. Mažu tím psa i sebe. To se dá sušený nebo čerstvý květ a list do skleničky, zalije olejem až po vrch a nechá na slunečném místě vylouhovat tak dlouho, dokud není temně červený. A pak se slije a přefiltruje.
Když si z jednoho gramu dělám odvar, to je malá špetka do třech prstů květu a listu, zaliju horkou, ne úplně klokotem vařící vodou, a nechám vylouhovat asi 10-15 minut. Pak si to sleju do malého šálku a v příjemné meditaci vypiju na tři loky. A to mi stačí. Na mou duševní pohodu, klid. A pro dobrý spánek.
Bylinky ráda střídám, ale třezalka, aby účinkovala, se musí pít pravidelně déle než týden. Pak se dá něco pozorovat. A pozorování je opravdu na místě. Protože každému nemusí sednout to, co sedne jinému.
Jaké máte zkušenosti vy s třezalkou? Sbíráte, sušíte, pijete nebo vyrábíte olej? Můj první byl z Řecka od mnichů z Olympu. A byl skvělý. Proto ho teď sama vyrábím každý rok. Voní a vlastnoručně vyrobený má tu nejkrásnější energii.
Ze stonků dělám vykuřovadla, někdy mě to popadne a vykouřím celý dům. Prostě zapálím smotek a sfouknu. Tím dýmem obcházím místa v domě a pak to nechám na bezpečném místě doutnat. Když se to pak vyvětrá, zbyde v domě zvláštní vůně, kterou mám ráda.
Protože každá bylinka má svoje minerály i vitamíny, dělám si odvar na vlasy právě z těch klacíků. A když si vlasy myju, přeliju je nakonec tím odvarem. A v té vodě si umyju obličej a tělo. Prožívám třezalku vnitřně a zevně. Věřím v propojení těchto energií. A velmi citlivě její energii vnímám. Je to krásná a čistá bylinka na užívání od léta do podzimu a pak třeba v předjaří. Já na ní prostě ujíždím. A sbírám ji z louky, kde je čisto. Tak asi i proto.
